Projev hejtmana Jiřího Zimoly na ÚVV ČSSD 10.12. 2016

zimola01_1.jpg

Dobré dopoledne, milí přátelé, kolegyně a kolegové, dovolte mi prosím pár slov jako reakci na slova našeho předsedy a současně coby ohlédnutí za dvěma měsíci, které právě uplynuly od krajských voleb. Platí přitom víc než kdy jindy, že čas je nejlepší lékař. Stačilo párkrát se dobře vyspat, dříve do růžova, nyní do oranžova, a svět je hned veselejší. I ta procenta v průzkumech nám zaplaťpánbůh (nebo agentuře) rostou, takže je třeba odhodit chmurnou náladu a ve stylu Cimrmanova Dobytí severního pólu identifikovat hlavní viníky, kteří způsobili, že i sám náčelník vydával tak zvrácené rozkazy! A jednotně a bez stranu rozdělující kritiky vstříc březnovému sjezdu a zářným zítřkům!

Takže k té kritice a k mému vyjadřování po prohraných volbách. Jsem sociální demokrat, jde mi o úspěch ČSSD jako takové. Není to fráze a není to žádný politický žblept. Se sociální demokracií jsem spojil svůj veřejný život, svou práci a svou odpovědnost vůči lidem. Proto chci, aby sociální demokracie byla úspěšná, vyhrávala volby a nabídla lidem ten nejlepší program a společenskou vizi. Z toho také jasně vyplývá, že pokud se zapojuji do diskuse o dalším směřování sociální demokracie, činím tak jen a pouze proto, že chci vrátit ČSSD na vítěznou vlnu. Tak to je a nenechte si prosím namluvit nic jiného.

Máme ani ne rok do parlamentních voleb a podle průzkumů máme nějakých 15% preferencí. Proč? Protože jsme zapomněli mluvit s lidmi, našimi voliči! Sedíme ve svých pohodlných kancelářích nebo pěkně zalezlí na zadních sedadlech aut a na svět kolem se koukáme přes jejich zatmavená skla. Jestli chceme za několik měsíců uspět ve volbách, musíme z těch kanceláří vylézt, pozorně naslouchat, co se děje venku a podle toho se poté chovat. Pokud tohle neuděláme, můžeme na skutečný úspěch zapomenout. Ve vládě děláme vcelku správnou politiku, ale to nestačí. Většinu našich úspěchů nám v očích veřejnosti sebere koaliční partner a neúspěchy nám hodí na hlavu. A to je – Slávku a další členové vlády – vaše chyba. Není v tom, že byste dělali špatnou politiku. Ale je v tom, že ji neumíte prodat a ukázat normálním lidem.

Nevymlouvejme se na nějaký fenomén Adreje Babiše. On není žádný deus ex machina. My jsme si ho stvořili sami. Nebýt to on, přišel by někdo jiný. Politické strany zpohodlněly, přestaly pracovat a myslet na své voliče. Odvrátily se od vlastních programů a začaly se zabývat sami sebou, svými výstřelky a programovými experimenty, které nikoho nového nepřivedou a ještě otráví a odradí naše stávající voliče. A to se teď děje. Jen si vzpomeňte, jak jsme otravovali lidi našimi vnitrostranickými mechanismy, kvótami na ženy, odmítáním souběhu funkcí hejtmana a poslance, jak jsme se bili v prsa, že jsme umožnili celé členské základně hlasovat o lídrech a kandidátkách, abychom pak slavně veřejnosti oznámili, že ten který lídr dostal opravdu hezkých a důvěru vzbuzujících 53% hlasů! Můžeme se pak divit, že je výsledek takový, jaký je? Babiš nic takového nepotřebuje, on si vystačí s tím, že vyrazí mezi lidi, rozdá jim koblihy, řekne pár sprostých ale lidsky teplých slov a lidem je šumafuk, kolik žen má na kandidátkách a kdo o nich rozhoduje.

Uzavřeli jsme se do sebe a ublíženecky si lížeme rány. Stěžujeme si, jak nefér Babiš hraje. Řeknu to jinak, fotbalově, protože jsme národ fotbalových trenérů, všichni všemu rozumíme a do všeho kecáme. Legendární Pepik Hnátek, trenér z Okresního přeboru, by vám řekl: penalta je ne když je faul, ale když ji pískne rozhodčí. Tady evidentně rozhodčí, tedy volič, nic pískat nechce, Babiš hraje tvrdě, možná i záludně, když se rozhodčí nekouká, tak nás strčí a podrazí, ale rozhodčí to nevidí nebo nechce vidět. Takže my musíme hrát stejnou hru, stejně tvrdě a stejně do těla, nestěžovat si rozhodčímu a nebrečet před vlastními fandy, protože ty nezajímá styl hry, ale výsledek.

Tím neříkám, že máme hrát nefér a záludně. Hrajme tvrdě, ale poctivě. To je naše jediná cesta k úspěchu. Poctivý návrat k našim tradičním voličům, poctivost v našem vlastním programu. Poctivost rovná se opravdovost a uvěřitelnost. Když nebudeme uvěřitelní, můžeme si na papír psát zlatá slova, ale bude nám to k ničemu, protože nám je nikdo neuvěří. A komu nevěříte, toho nevolíte, to je jednoduché. Abych byl konkrétní: vraťme se k normálním lidem, kteří každé ráno chodí do práce, většinou dostávají průměrnou nebo podprůměrnou mzdu. Řeší opravdové problémy a mají své pochopitelné obavy. To jsou lidé, kteří mají být přirozenou a hlavní voličskou skupinou ČSSD. Mluvme o tom, jak takovým lidem budeme garantovat dobrou mzdu, jak zajistíme pro jejich děti místa ve školkách a školách, jak se postaráme o jejich rodiče, kteří odvedli svou práci a jsou na zasloužilém odpočinku. Mluvme o garanci kvalitní lékařské péče – a to nejen ve fakultních nemocnicích a pro kulichy, ale i na malých městech, odkud odcházejí praktičtí lékaři, gynekologové nebo stomatologové. Mluvme o spravedlivém daňovém zatížení, o daňové progresi, ale pak taky o spravedlivém rozdělování sociálních dávek. Chtějme, aby se v našich obchodech prodávaly kvalitní potraviny a nebyli jsme popelnicí celé Evropy.

Abychom ale byli uvěřitelní, musíme si taky stát za svým. Když řekneme, že církevní restituce jsou špatné, musíme přijít s řešením a prosazovat ho. Když někdo zneužívá sociální systém, napravme to. Jestliže má velká část našich lidí obavy z migrace z občanskou válkou rozvrácených a nám kulturně zcela odlišných oblastí, ujistěme je o jejich bezpečí a nevysmívejme si jim kvůli jejich strachu. Andrej Babiš dokáže vzít jakékoli tohle téma, zjednodušit ho a bez ohledu na pravdivost ho veřejnosti prezentovat. Naproti tomu my mluvíme tak, že nám nikdo nerozumí, takové nějaké politické ptydepe, a spolehlivě uspíme i hyperaktivní dítě.

Jasně, určitě najdete dost důvodů mě kritizovat za to, že říkám věci tak, jak jsou, a stranu že tím údajně rozděluju. Jenže já už jsem prostě takový, nikoho nepomlouvám za zády, věci říkám napřímo a s jediným cílem – abych rozvířil ty stojaté vody a abychom se začali trochu hýbat.

Možná proto všechno jsme na jihu Čech vyhráli, což není kritika jiných krajů a jiných kandidátů. Berte má slova jako podanou ruku ke spolupráci. Čeká nás těžká práce a všichni víme, kdo je náš protivník. Soustřeďme se na něj, ne na sebe. Mluvme s voliči o jejich reálných problémech, ne o sobě a našich sporech. Mluvme o práci, ne o funkcích. Jen tak můžeme uspět.

Děkuju za pozornost.

Blogy